Prevence kriminality

Prevence kriminality a dobrovolnická služba

V rámci zákona o dobrovolnické službě působí řada neziskových organizací, které v akreditovaných projektech anebo programech podle tohoto zákona a s dotační podporou Ministerstva vnitra realizují dobrovolnické aktivity zaměřené i na prevenci kriminality.

Jednou z nejčastějších aktivit dobrovolníků je dobrovolnická služba zaměřená na oblast sociální prevence. Jsou realizovány aktivity zejména v oblasti pomoci dětem a mládeži ze sociálně znevýhodněného prostředí, často přímo ze sociálně vyloučených lokalit. Tyto aktivity pak mají pozitivní dopady v prevenci sociálně nežádoucích jevů, včetně samotné kriminality. Mezi nejčastější činnosti patří především mentoringové dobrovolnické programy (Pět P – česká obdoba Big Brothers Big Sisters, programy LATA, KOMPAS, 3 G), projekty na zvýšení kompetencí rodin, či doučování dětí.

Dobrovolníci pomáhají také lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci, lidem, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením nebo se již v tomto stavu nacházejí. Dobrovolníci docházejí do azylových domů, setkávají se s lidmi bez domova, spolupracují s terénními pracovníky. Nemalá část dobrovolníků vypomáhá v charitních šatnících.

Specifickým dobrovolnickým programem je dopisování s vězni. Přispívá k socializaci osob ve výkonu trestu odnětí svobody a podporuje jejich příznivější adaptaci na život po propuštění.

Projekt Bezpečnostní dobrovolník

Cílem tohoto specifického preventivního projektu, určeného pro obce v České republice, je podpořit zapojení veřejnosti do zabezpečování veřejného pořádku na místní úrovni. Smyslem je vyjít vstříc iniciativám občanské společnosti a pomoci obcím vytvořit podmínky pro dobrovolnickou činnost jejich obyvatel, která přispěje ke zlepšení života v obci. Hlavním účelem působení bezpečnostních dobrovolníků je preventivní působení v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku v obci a pomoc osobám, které v této oblasti pomoc potřebují. Účelem jejich působení není nahrazování činnosti bezpečnostních složek (např. Policie ČR či obecní policie) či přímé zasahování proti nelegální činnosti.

Bezpečnostním dobrovolníkem se může stát pouze osoba starší 18 let, která je bezúhonná, a které nebyla soudem omezena svéprávnost. Bezpečnostní dobrovolník svou činnost vykonává dobrovolně, ve svém volném čase a za svou činnost nepobírá žádnou odměnu. Činnost bezpečnostního dobrovolníka není vykonávána v pracovním nebo obdobném poměru k obci nebo jinému správnímu orgánu a bezpečnostní dobrovolník nemá žádná oprávnění orgánu veřejné moci.

Obsahovou náplní činnosti bezpečnostních dobrovolníků mohou být zejména následující aktivity:

• pomoc při zvyšování bezpečnosti silničního provozu – hlídání přechodů pro chodce, činnosti směřující k zajištění bezpečného přechodu chodců (zejména dětí) přes pozemní komunikace,
• pomoc při zvyšování bezpečnosti silničního provozu formou informování řidičů při dopravních uzávěrách, asistence při organizování dopravy v době konání kulturních a společenských akcí v obci – řízení pohybu vozidel po provizorním parkovišti (na louce, hřišti), usměrňování pohybu vozidel i pěších v obci v případě dočasného dopravního omezení, poskytování potřebných informací o akci, službách ve městě apod.,
• pořádání informativních setkání (besed) s občany ve spolupráci s Policií ČR (resp. též obecní policií a obcí), prezentace statistik kriminality, zjišťování pocitu bezpečí, informování o aktuálních bezpečnostních rizicích v obci a rady, jak se proti nim bránit,
• využití odborníků v bezpečnostní oblasti k přednáškové či zájmové činnosti v oblasti prevence kriminality a veřejného pořádku – např. ve školách, domovech pro seniory, domech s pečovatelskou službou, dalších zařízeních obce, zájmových sdruženích apod.,
• vytvoření sítě osob, která bude Policii ČR na požádání v rámci svých možností k dispozici při pátrání po ztracených dětech či seniorech,
• pochůzky v zahrádkářských koloniích a chatových oblastech, případné hlášení podezření ze spáchání přestupku nebo trestného činu (obecní policii, Policii ČR, majiteli) – zejména vniknutí do nemovitostí, poškození věci apod.,
• mapování a oznamování černých skládek, autovraků, poškozeného, či chybějícího dopravního značení, poškození veřejného zařízení.

Bezpečnostní dobrovolníci zejména mohou:

• upozorňovat příslušné orgány na porušení právního řádu,
• přivolat Policii ČR nebo obecní policii na místo spáchání přestupku nebo trestného činu,
• na základě příslušného pověření podle zákona o silničním provozu zastavovat vozidla v blízkosti školního zařízení k zajištění bezpečného přechodu dětí a školní mládeže přes pozemní komunikaci i mimo přechody pro chodce[1],
• pohybovat se v katastru obce a zjišťovat, zda nedochází či nedošlo ke spáchání protiprávní činnosti,
• zadržet pachatele trestného činu[2] za podmínek uvedených v ustanovení § 76 odst. 2 trestního řádu, tedy na místě spáchání trestného činu nebo bezprostředně po spáchání činu, je-li to nutné k zjištění totožnosti pachatele, k zamezení útěku nebo zajištění důkazu; zadržená osoba musí být ihned předána policejním orgánům,
• bránit se proti pachateli trestného činu nebo přestupku v rámci nutné obrany[3],
• zabránit trestnému činu, přestupku nebo vzniku škody nebo jiné újmy zejména na životě, zdraví nebo majetku v rámci krajní nouze[4].

Bezpečnostní dobrovolníci zejména nemohou:

• požadovat prokázání totožnosti osob,
• požadovat vysvětlení,
• vykonávat osobní prohlídku,
• vstupovat bez svolení oprávněného uživatele do bytových nebo nebytových prostor nebo na pozemky,
• vykázat osoby z místa,
• přikázat osobám, aby setrvaly na místě.

Na projekt Bezpečnostní dobrovolník mohou obce žádat dotaci na odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra v Programu prevence kriminality na místní úrovni. Bližší podrobnosti o projektu Bezpečnostní dobrovolník, podmínkách jeho realizace a podmínkách dotace naleznete jako součást dokumentace dotačního Programu prevence kriminality na místní úrovni na webu Ministerstva vnitra pod odkazem Dotační systém prevence kriminality - Ministerstvo vnitra České republiky (mvcr.cz).

Dobrovolnictví v penitenciární a postpenitenciární péči

Zahraniční zkušenosti jednoznačně dokládají, že využití dobrovolníků v oblasti prevence recidivy kriminality a konkrétně probační a postpenitenciární péče je nejen možná, ale ve většině případů také velice přínosná pro klienty neziskových organizací působících v této oblasti. Klienti tak obdrží dlouhodobější individuální osobní podporu, která vede k rychlejšímu získání sebedůvěry propuštěných vězňů v každodenním zvládání životních situací a k jejich snadnější reintegraci do společenského života.

Péče poskytovaná dobrovolníky v této oblasti může být vykonávána prostřednictvím řady různých aktivit:

• Návštěvy klienta ve věznicích v průběhu výkonu trestu či doma po propuštění z výkonu trestu.
• Vyslechnutí problémů klienta v otázkách pocitu osamělosti, výchovy dětí, financí, bydlení apod.
• Podpora klientů v podobě neformálních doporučení řešení problémů na základě osobních životních zkušeností dobrovolníka.
• Pomoc se zprostředkováním pravidelného kontaktu mezi dětmi a uvězněnými rodiči. Zprostředkování informací o každodenním životě dětí uvězněným rodičům a naopak.
• Pomoc opatrovníkům s výchovou svěřených dětí v podobě přátelských návštěv a neformálních rozhovorů, které vedou k řešení problémových situací v domácnosti.
• Podpora obětí trestných činů, kdy dobrovolníci pomáhají překonat status oběti a znovu získat svou identitu.
• Podpora reintegrace bývalých vězňů, s cílem zabránit recidivě.
• Působení v oblasti prevence s cílem zabránit možným konfliktům a poskytnout návody pro konstruktivní řešení problémů (např. ve školách).
• Pomoc s vyřizováním osobních dokumentů a vyplňováním formulářů, jazyková pomoc.
• Pomoc osobám s lehkými mentálními či psychickými poruchami ve výkonu trestu a po propuštění při zvládání každodenních úkonů.
• Aktivity v nízkoprahových klubech pro děti.
• Pomoc drogově závislým osobám.
• Internetové on-line a telefonické poradenství.

Aktivity dobrovolníků jsou zaměřeny především na individuální péči, výjimkou však nejsou ani aktivity skupinové. Dobrovolníci se nevěnují pouze osobám ve výkonu či po výkonu trestu, ale také například jejich dětem a rodinným příslušníkům, kteří se s odnětím svobody svého blízkého musí také určitým způsobem vypořádat.

Dobrovolnictví představuje potenciál v intenzifikaci individuální péče, jelikož vzhledem k počtu potenciálních klientů je obtížné jejich pokrytí intenzivní individuální péčí pouze ze strany profesionálních zaměstnanců. Dobrovolník s odpovídajícími zkušenostmi může v některých případech získat větší důvěru klienta, než odborně vzdělaný profesionál. Dobrovolníci mnohdy navíc, i přes chybějící odborné znalosti, mohou disponovat zkušenostmi, které budou pro realizaci činností klíčové, například v případě dobrovolníků z řad bývalých vězňů.

V České republice tato oblast dobrovolnictví není prozatím příliš rozvinuta, a to i přesto velký potenciál, který dokládají zkušenosti ze zahraničí. Proto se Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Probační a mediační službou ČR rozhodlo tuto oblast podpořit.

Jako první krok došlo ke sběru zkušeností ze zahraničí a z nich následně byly podrobně prozkoumány nejvhodnější modely – rakouský a nizozemský, z nichž ten nizozemský se jeví pro prostředí ČR vhodnější.

Podrobnější informace jsou k dispozici v materiálu „HRUŠKA, L.; FOLDYNOVÁ, I.; HRUŠKOVÁ, A.; a kol. Studie podrobně mapující příklady dobré praxe a existující metodiky v zahraničí pro oblast dobrovolnictví v prevenci recidivy kriminality a v postpenitenciární péči. Etapa II. Ostrava: ACCENDO. 2018“ zpracovaném pro odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra. Studie je k dispozici Studie_dobre_praxe_penitenciarni_pece_E2_Final.

Pro využití potenciálu dobrovolnictví v oblasti prevence recidivy kriminality v prostředí České republiky je důležitá další koncepční práce, která najde vhodný kompromis mezi přínosy a limity dobrovolnické práce. Na základě komparace dobré praxe v této studii jsou pro podmínky České republiky navrhnuty následující doporučení, které lze zároveň v případě možnosti vzájemně kombinovat a realizovat v navazujících či souběžných krocích:

• Vytvoření metodického pokynu pro využívání dobrovolníků ve stávajících neziskových organizacích v ČR působících v oblasti prevence recidivy kriminality.
• Realizace pilotního projektu za účelem prověření praxe v oblasti dobrovolnictví.
• Navázání spolupráce se zahraničními organizacemi působícími v oblasti prevence recidivy kriminality a postpenitenciární péče.

Realizace těchto doporučení bude předmětem další činnosti odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra, ve spolupráci s Probační a mediační službou ČR a s odborníky a organizacemi, působícími v této oblasti.

[1] § 79 odst. 1 písm. j) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, § 26 vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
[2] K možnosti zadržení pachatele přestupku nebo jiného protiprávního jednání v rámci nutné obrany viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2010, čj. 1 As 34/2010 – 73.
[3] § 29 odst. 1, 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
[4] § 28 odst. 1, 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb.,o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů