V rámci zákona o dobrovolnické službě působí řada neziskových organizací, které v akreditovaných projektech anebo programech podle tohoto zákona a s dotační podporou Ministerstva vnitra realizují dobrovolnické aktivity zaměřené i na prevenci kriminality.
Jednou z nejčastějších aktivit dobrovolníků je dobrovolnická služba zaměřená na oblast sociální prevence. Jsou realizovány aktivity zejména v oblasti pomoci dětem a mládeži ze sociálně znevýhodněného prostředí, často přímo ze sociálně vyloučených lokalit. Tyto aktivity pak mají pozitivní dopady v prevenci sociálně nežádoucích jevů, včetně samotné kriminality. Mezi nejčastější činnosti patří především mentoringové dobrovolnické programy (Pět P – česká obdoba Big Brothers Big Sisters, programy LATA, KOMPAS, 3 G), projekty na zvýšení kompetencí rodin, či doučování dětí.
Dobrovolníci pomáhají také lidem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci, lidem, kteří jsou ohroženi chudobou a sociálním vyloučením nebo se již v tomto stavu nacházejí. Dobrovolníci docházejí do azylových domů, setkávají se s lidmi bez domova, spolupracují s terénními pracovníky. Nemalá část dobrovolníků vypomáhá v charitních šatnících.
Specifickým dobrovolnickým programem je dopisování s vězni. Přispívá k socializaci osob ve výkonu trestu odnětí svobody a podporuje jejich příznivější adaptaci na život po propuštění.
Cílem tohoto specifického preventivního projektu, určeného pro obce v České republice, je podpořit zapojení veřejnosti do zabezpečování veřejného pořádku na místní úrovni. Smyslem je vyjít vstříc iniciativám občanské společnosti a pomoci obcím vytvořit podmínky pro dobrovolnickou činnost jejich obyvatel, která přispěje ke zlepšení života v obci. Hlavním účelem působení bezpečnostních dobrovolníků je preventivní působení v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku v obci a pomoc osobám, které v této oblasti pomoc potřebují. Účelem jejich působení není nahrazování činnosti bezpečnostních složek (např. Policie ČR či obecní policie) či přímé zasahování proti nelegální činnosti.
Bezpečnostním dobrovolníkem se může stát pouze osoba starší 18 let, která je bezúhonná, a které nebyla soudem omezena svéprávnost. Bezpečnostní dobrovolník svou činnost vykonává dobrovolně, ve svém volném čase a za svou činnost nepobírá žádnou odměnu. Činnost bezpečnostního dobrovolníka není vykonávána v pracovním nebo obdobném poměru k obci nebo jinému správnímu orgánu a bezpečnostní dobrovolník nemá žádná oprávnění orgánu veřejné moci.
Obsahovou náplní činnosti bezpečnostních dobrovolníků mohou být zejména následující aktivity:
Bezpečnostní dobrovolníci zejména mohou:
Bezpečnostní dobrovolníci zejména nemohou:
Na projekt Bezpečnostní dobrovolník mohou obce žádat dotaci na odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra v Programu prevence kriminality na místní úrovni. Bližší podrobnosti o projektu Bezpečnostní dobrovolník, podmínkách jeho realizace a podmínkách dotace naleznete jako součást dokumentace dotačního Programu prevence kriminality na místní úrovni na webu Ministerstva vnitra pod odkazem Dotační systém prevence kriminality - Ministerstvo vnitra České republiky (mvcr.cz).
Zahraniční zkušenosti jednoznačně dokládají, že využití dobrovolníků v oblasti prevence recidivy kriminality a konkrétně probační a postpenitenciární péče je nejen možná, ale ve většině případů také velice přínosná pro klienty neziskových organizací působících v této oblasti. Klienti tak obdrží dlouhodobější individuální osobní podporu, která vede k rychlejšímu získání sebedůvěry propuštěných vězňů v každodenním zvládání životních situací a k jejich snadnější reintegraci do společenského života.
Péče poskytovaná dobrovolníky v této oblasti může být vykonávána prostřednictvím řady různých aktivit:
Aktivity dobrovolníků jsou zaměřeny především na individuální péči, výjimkou však nejsou ani aktivity skupinové. Dobrovolníci se nevěnují pouze osobám ve výkonu či po výkonu trestu, ale také například jejich dětem a rodinným příslušníkům, kteří se s odnětím svobody svého blízkého musí také určitým způsobem vypořádat.
Dobrovolnictví představuje potenciál v intenzifikaci individuální péče, jelikož vzhledem k počtu potenciálních klientů je obtížné jejich pokrytí intenzivní individuální péčí pouze ze strany profesionálních zaměstnanců. Dobrovolník s odpovídajícími zkušenostmi může v některých případech získat větší důvěru klienta, než odborně vzdělaný profesionál. Dobrovolníci mnohdy navíc, i přes chybějící odborné znalosti, mohou disponovat zkušenostmi, které budou pro realizaci činností klíčové, například v případě dobrovolníků z řad bývalých vězňů.
V České republice tato oblast dobrovolnictví není prozatím příliš rozvinuta, a to i přesto velký potenciál, který dokládají zkušenosti ze zahraničí. Proto se Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Probační a mediační službou ČR rozhodlo tuto oblast podpořit.
Jako první krok došlo ke sběru zkušeností ze zahraničí a z nich následně byly podrobně prozkoumány nejvhodnější modely – rakouský a nizozemský, z nichž ten nizozemský se jeví pro prostředí ČR vhodnější.
Podrobnější informace jsou k dispozici v materiálu „HRUŠKA, L.; FOLDYNOVÁ, I.; HRUŠKOVÁ, A.; a kol. Studie podrobně mapující příklady dobré praxe a existující metodiky v zahraničí pro oblast dobrovolnictví v prevenci recidivy kriminality a v postpenitenciární péči. Etapa II. Ostrava: ACCENDO. 2018“ zpracovaném pro odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra. Studie je k dispozici Studie_dobre_praxe_penitenciarni_pece_E2_Final.
Pro využití potenciálu dobrovolnictví v oblasti prevence recidivy kriminality v prostředí České republiky je důležitá další koncepční práce, která najde vhodný kompromis mezi přínosy a limity dobrovolnické práce. Na základě komparace dobré praxe v této studii jsou pro podmínky České republiky navrhnuty následující doporučení, které lze zároveň v případě možnosti vzájemně kombinovat a realizovat v navazujících či souběžných krocích:
Realizace těchto doporučení bude předmětem další činnosti odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra, ve spolupráci s Probační a mediační službou ČR a s odborníky a organizacemi, působícími v této oblasti.
[1] § 79 odst. 1 písm. j) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, § 26 vyhlášky č. 294/2015 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
[2] K možnosti zadržení pachatele přestupku nebo jiného protiprávního jednání v rámci nutné obrany viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2010, čj. 1 As 34/2010 – 73.
[3] § 29 odst. 1, 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
[4] § 28 odst. 1, 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 2 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb.,o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů